|
|
Rozpoznávání a tvoření vedlejších vět na 2. stupni ZŠ a v odpovídajících ročnících osmiletých gymnázií
DOBROVOLNÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na rozpoznávání a tvoření vedlejších vět u žáků na 2. stupni základních škol a u žáků odpovídajících ročníků osmiletých gymnázií. V teoretické části je popsáno složité souvětí souřadné i podřadné, klasifikace vedlejších vět a grafické znázornění souvětí. Součástí teoretické části je také rozbor a porovnání této problematiky v učebnicích českého jazyka pro 2. stupeň základní školy. Praktická část je zaměřena na znalost této problematiky u žáků 2. stupně základní školy a žáků odpovídajících ročníků osmiletého gymnázia.
|
|
|
Projekce presupozic v češtině
Veselý, Vojtěch ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Bílková, Jana (oponent)
Projekce presupozic v češtině Presupozici chápu současně jako implikaci a soubor požadavků, které věta klade na (pasivní) kontext, tj. na soubor realizovaných propozic a logicko-sémantických vztahů mezi nimi sdílený účastníky komunikace. Obsahem presupozice je informace, kterou mluvčí ztvárňuje jako předem danou, komunikantům známou. Presupozice je významově užší pojem než implikace: implikovaný je každý význam vyjádřený nepřímo, avšak ne každá implikace má povahu presupozice. Kontextově zapojené složky vyjadřují propozici, která je zahrnuta v aktivním kontextu, tj. v množině propozic, na něž jsou účastníci komunikace aktivně zaměřeni. Kontextová zapojenost je jedním ze spouštěčů presupozic: informace zahrnutá v aktivním kontextu je nutnou součástí kontextu pasivního (obráceně to pochopitelně neplatí). Aby primární (přímo vyjádřená) propozice věty mohla inkrementovat kontext sdílený účastníky komunikace, musejí být splněny všechny větné presupozice, které jsou v primární propozici sémanticky zahrnuty. Presupozice je splněna jedině tehdy, je-li propozice p, která je obsahem presupozice, součástí (pasivního) kontextu. Pokud kontext nezahrnuje p ani propozici, která je s p v rozporu, např. ňp (negaci p), lze jej akomodovat, tj. propozici p k němu přičlenit. Zahrnuje-li kontext propozici, která je s p...
|
|
|
Projekce presupozic v češtině
Veselý, Vojtěch ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Bílková, Jana (oponent)
Projekce presupozic v češtině Presupozici chápu současně jako implikaci a soubor požadavků, které věta klade na (pasivní) kontext, tj. na soubor realizovaných propozic a logicko-sémantických vztahů mezi nimi sdílený účastníky komunikace. Obsahem presupozice je informace, kterou mluvčí ztvárňuje jako předem danou, komunikantům známou. Presupozice je významově užší pojem než implikace: implikovaný je každý význam vyjádřený nepřímo, avšak ne každá implikace má povahu presupozice. Kontextově zapojené složky vyjadřují propozici, která je zahrnuta v aktivním kontextu, tj. v množině propozic, na něž jsou účastníci komunikace aktivně zaměřeni. Kontextová zapojenost je jedním ze spouštěčů presupozic: informace zahrnutá v aktivním kontextu je nutnou součástí kontextu pasivního (obráceně to pochopitelně neplatí). Aby primární (přímo vyjádřená) propozice věty mohla inkrementovat kontext sdílený účastníky komunikace, musejí být splněny všechny větné presupozice, které jsou v primární propozici sémanticky zahrnuty. Presupozice je splněna jedině tehdy, je-li propozice p, která je obsahem presupozice, součástí (pasivního) kontextu. Pokud kontext nezahrnuje p ani propozici, která je s p v rozporu, např. ňp (negaci p), lze jej akomodovat, tj. propozici p k němu přičlenit. Zahrnuje-li kontext propozici, která je s p...
|
|
|
Word Order Patterns in Old and Modern English
REHÁKOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá slovoslednými vzorci ve staré a moderní angličtině. Analýza je založená na porovnávání dvou různých textů. Teoretická část této práce je zaměřena na vývoj jazyka samotného, který je důležitý pro pochopení všech změn, které v průběhu vývoje jazyka nastaly. V praktické části jsou rozebrány jednotlivé struktury vět a zanalyzovány slovosledné vzorce. Epos Beowulf jsem si zvolila, protože je nejlépe dochovaným dílem z období staré angličtiny a autorka Agatha Christie je celosvětově známou spisovatelkou 20. století. Na základě vybraných vzorků z obou textů, je postavená analýza zaměřující se na slovosledné vzorce různých typů vět (věta jednoduchá, vedlejší věty vztažné, časové, účelové, podmínkové, atd.).
|
host ::
RSS.